Skotsko je bezesporu krásná země, pokud jde o historii, přírodu, starobylé hrady, hluboká jezera, dudy, kilty, jeleny a veverky 🙂 Taky tady žijí lidé. A v různých zemích mají jejich obyvatelé různé zvyky. Přestože jsem tady už téměř osm roků a viděla jsem všelijaké věci, některé z nich mi doteď hlava nebere. Tady je malý přehled.
Slepičí vajíčka
V obchodě vajíčka nehledejte v chlaďáku a u lidí doma v lednici. Vajíčka se jednoduše skladují v pokojové (supermarketové) teplotě, nikoho nezajímá, že je to zboží podobného charakteru jako mléko nebo maso, které by bylo vhodné uchovávat v chladu.
Toastový chleba
Tady je to zcela naopak. V obchodě ho sice najdete v regálech mezi ostatním pečivem, zato doma se většinou uchovává v lednici. Bez ohledu na to, že se pod plastovým obalem sráží vlhkost a po pár dnech je chleba ublemcaný a vlhký. Od toho pak slouží nezbytný toaster, který z ublemcaného vyrobí chutný křupavý toast k snídani. Bez toho by nebyla skotská snídaně snídaní.
Kuchyňský dřez
Každý domácí nerezový dřez na nádobí je osazen o málo menším plastovým dřezem většinou neutrální šedé barvy. Nádobí se umývá v tomto plastovém, který je pak samozřejmě nutno mechanicky vyzdvihnout a vylít. Pátrala jsem po účelu tohoto zařízení. Možná se ušetří voda, přeci jen obsah plastového je menší než obsah nerezového. A to je asi tak jediná výhoda, na kterou jsem přišla. Jinak je s tím jen práce navíc, v dřezu překáží, usazuje se pod ním špína a zbytky jídla. Jindy je nutné plastový tak jako tak vyndat, když se myje zelenina nebo maso pod tekoucí vodou. Stejně tak na konci mytí nádobí, kdy je potřeba plastový vyndat, všechno kolem očistit a umýt a nakonec ho tam vsadit zpátky, aby se postup mohl opakovat. Když jsem se ptala místních na účel tohoto postupu, každý se trochu zarazil, zamyslel a pak zvolna odpověděl: „No, já vlastně ani nevím. Měli jsme to doma, dělali jsme to takhle…“.
Instantní káva
Pro mě jako pro aktivního pijáka instantní kávy v rámci denního pitného režimu téma naprosto klíčové. Nevím, jak si ji připravujete vy (pokud Nescafé vůbec pijete, ale to je jiné téma), ale můj postup přípravy kávy je zcela jednoznačný: Instantní granule do hrnku, zalít horkou vodou do 2/3, aby se granule rozpustily, potom dolít studené mléko do potřebné výše, zamíchat. Ovšem ne tady. Poprvé jsem si myslela, že je to jen nějaká výstřednost té paní, co si kávu připravovala. Časem jsem viděla, že je to tu zcela běžné. Takže Nescafé po Aberdeensku: Instantní granule do hrnku, potom nalít studené mléko (granule se obalují tekutinou a plavou na povrchu mléka), potom dolít horkou vodu do potřebné výše. Granule jsou vyzdviženy na hladinu, kde se různě míhají, zatímco se horko těžko rozpouštějí a ještě dlouho potom jsou na hladině znatelné nerozpuštěné černé tečky, ani míchání lžičkou nepomáhá. Zeptat se, proč se připravují takhle, a ne „po našem“, jsem tedy odvahu už nenašla. Varianta s čajem je obdobná, jen si místo granulí kávy domyslete sáček s čajem. Studené mléko do hrnku a potom už je postup naprosto stejný.
Jízda městským autobusem
V Aberdeenu je městská doprava zajištěna autobusy. Zastávky jsou jen na znamení, stejně tak i výstup se musí hlásit tlačítkem. Nastupuje se pouze předními dveřmi, řidič zajištuje kontrolu předplacených jízdenek, prodává jednorázové, denní, týdenní i měsíční jízdenky přímo od volantu. Tím pádem odpadá nutnost platit revizory, protože takhle se tu nikdo zdarma nesveze. Autobusy jezdí poloprázdné, nestalo se, že bych si nesedla ani v dopravní špičce. Na autobusové zastávce se maximálně dodržuje pořadí, jak kdo přišel (jako u doktora), neexistuje, aby se poslední přišedší hrnul do busu jako první. A starší muži dávají přednost mladším ženám při nástupu do dveří. Někdy nastává taková úroveň slušnosti u otevřených dveří, že mladší, kteří přišli na zastávku dřív, pouštějí starší, kteří přišli po nich. To nastává docela zádrhel a zdržení, ale řidič trpělivě čeká, než se aktéři domluví na postupu vstupu. Teď přijde to nejlepší: každý, kdo vystupuje (opět předními dveřmi), řidiči autobusu za svezení poděkuje! Ten řekne „Není zač, rádo se stalo“, často se i usměje a ještě častěji popřeje „Hezký den“ nebo „Opatruj se“. Je to nakažlivé a zcela přirozeně jsem to začala dělat taky.
Nadšení mě trochu přešlo loni v dubnu, kdy tihle hodní a přátelští řidiči (to máte pocit, že každý z nich je tu tak trochu jen pro vás) přešli do stávky za zvýšení platů a zlepšení pracovních podmínek, nebo tak nějak, a některé dny prostě nejezdili, nebo jezdili, ale v značně omezeném režimu! Nezajímalo je, že se lidi potřebují dostat ráno do práce a večer domů. Trvalo to tři týdny a strašně to zkomplikovalo život nám všem tady. Další temná stránka busové dopravy je, že tihle hodní řidiči často prostě nepřijedou. Přestože mají jízdní řád a nejezdí zas tak často, což znamená 2x či 3x do hodiny, tak bus prostě vynechá. V opačném směru projíždí už druhý, často i třetí bus téhož čísla, ovšem mým potřebným směrem ticho po pěšině. Což dokáže hodně pokazit náladu v důsledku pozdního příchodu do práce. A třetí zásadní problém je to, že v nedělní ráno, kdy někteří z nás pracují, tu první autobusová linka nejvytíženějšího směru skrz celý Aberdeen projíždí centrem v 8,30. V půl deváté!!! V sobotu večer a v noci na neděli se co? Se pije a paří a kdo by teda v neděli ráno chtěl jet autobusem? Takže podtrženo a sečteno, autobusová doprava tady je úplně na …. prd.
Nejlepší nakonec. Budu se snažit, abyste se v tom neztratili.
Vodovodní kohoutky
Jak je všeobecně známo, ve Velké Británii, tzn. i tady ve Skotsku, čas trochu ustrnul, pokud jde o osazení umyvadel a dřezů pákovými bateriemi. Sanitární vybavení celosvětově postupuje a modernizuje, tady kohoutek na studenou a kohoutek na teplou vodu zůstává. Je to velmi nepraktické, jak už kdysi dávno Ladislav Štaidl blahé paměti zaznamenal ve svém songu Hotel Bílá Růže. Buď se opaříte, nebo nastydnete. Jiná šance není. Ale to (opět) není všechno. Většinou bývá horká voda vlevo a studená vpravo. Vychází se z toho, že většina populace je pravoruká, tím by se mělo předejít nechtěnému opaření. Tady je to někdy tak, někdy naopak. Horká vpravo, studená vlevo. Někde se oba kohoutky otvírají stejným směrem a zavírají opačným (vlevo otevřít, vpravo zavřít). Jinde se kohoutky otvírají směrem ven a zavírají směrem dovnitř (levý vlevo a pravý vpravo otevřít, opačným směrem zavřít). Ovšem jinde je to obráceně: levý otevřít doprava a zavřít doleva, pravý otevřít doleva a zavřít doprava. Zatím stíháte? A já takhle v rámci zaměstnání (pečovatelka v domově seniorů) navštěvuji různé byty, kde používám jak kuchyňské dřezy včetně kohoutků, tak umyvadla v koupelně. Voda stříká všude možně, protože je to zrovna opačně, než jsem si myslela, a ruka opařená a ruka nastydlá. A k navíc k tomu, pod přísným dohledem dědouška nebo babičky, připravuji první ranní instantní kávu nebo čaj a opékám toast.
17 komentářů
Dobrý den,
dovolila bych si poznamenat, že ve Skotsku je evidentně košile zvyku ještě železnější než jinde: mléko se do prvních porcelánových hrníčků dovážených z Číny (odtud china) spolu s tehdejší novinkou – čajem lilo jako první, aby drahé a tenoučné hrníčky nepraskaly.
Plastová mísa si udržela své místo i v mnohé české domácnosti od doby, kdy se voda na nádobí musela ohřívat na kamnech a takto se šetřila. Mytí ovšem musí začít u skleniček, pokračovat přes příbory a talíře a končí se mastnými hrnci. I tak je na konci voda a celá mísa odporně mastná a další spousta vody se vycamrá na její umytí.
Zkuste do těch stojatých skotských vod fouknout trochu svěžího progresívního českého vánku.
Držím palce!
Dobrý den, Ino, děkuji za senzační vysvětlení záhady studeného mléka 🙂 takže Čína za to může. Dodnes jsou v obchodech hrnky s textem na spodní straně dna Fine China, tak už vím, proč. A s tím vánkem: myslím, že nechám Skoty tak, jak jsou, nejsem tady pro to, abych jim měnila jejich někdy až úsměvné zvyklosti. Spíš to budu dál pozorovat a zas to třeba sepíšu. Mějte se moc hezky a děkuji za milý příspěvek. Věra
Konečně jsem dočetla. Vèruško děkuji, beru to jako průpravu před první návštěvou syna v Glasgow. Amsterdam jsem ještě „kousla“ . S.
Skotsko tě vždycky překvapí, ať budeš kde budeš. Ale převážně v tom dobrém 🙂 hezky si to užij, Simi.
Věro, díky za pěkný článek. Vše mohu dvakrát podtrhnout. Myslel jsem si, že už vím o Anglii vše ale i po 14 letech v UK stále narážím na odlišnosti, ze kterých se mi otáčí hlava tam a zpět. Že je v Anglii vše obráceně, na to si člověk časem zvykne. Kohoutky, okna, zásuvky, levostranný provoz atd… Je toho mnoho. Na co si ale dodnes nemohu zvyknout je na styl uvažování Angličanů. Přemýšlejí obráceně, mají odlišné priority při rozhodování. To co nám Čechům připadá důležité Angličané přejdou jako nic a pochopitelně naopak. Jsou to někdy velké boje. Ať už jen v hlavě si to srovnat, nebo se dát do konfliktu a prosadit si racionální styl uvažování.
Pokud jde o ty autobusy (tady musím z pohledu mé profese reagovat), nejde jen o problém v Aberdeenu. Ten scénář, který si popsala je typický pro všechny města v UK. Shodou okolností z naprosto stejného důvodu jsem včera dostal „sprdung“ od své přítelkyně. Jedním směrem jedou tři autobusy stejné linky po sobě a druhým se nehne ani kolo. No čím to asi může být, že?
Traffic? Objížďky? Mnoho lidí na zastávkách kteří hledají drobné/průkazky až když nastoupí do autobusu? Cestující kteří nevědí co chtějí? Cestující, kteří si musejí vylít zlost a 5 minut vám barvitě vykládat jaký jste idiot že včera stala jízdenka 1.30 a dnes 1.50? A co třeba cestující na invalidním vozíku kterým trvá nějakou dobu, než se na to své místo usadí… Pak nemohu zapomenout na důchodce, kteří si prostě mají tendenci povídat o tom, co je bolí a s čím jdou k doktorovi i když za nimi stojí 15 lidí v dešti. Když chytnete takového experta na každé druhé zastávce, tak máte zpoždení 10-15min jen z těchto důvodů.
Já se jako řidič autobusu živím téměř celý svůj život (z toho 10 let v UK). Nebudu se nás řidičů zastávat, je to prostě složitý. Jen jedno vím jistě, že v 90% jsme my ti poslední, kteří za zpoždění mohou. V reálu to ale vždy schytáme jako první. To už je holt úděl všech řidičů, průvodčích i pokladních napříč celým dopravním byznysem. Zajímá vás těch 10%? No i řidič je jen člověk a musí si občas odskočit (a mnohokrát není kam) a někdy to trvá než nějaké WC najde (pokud funguje). I řidič může mít své dny a zaspat. V takových situacích padá vina i na nás. Vysvětlovat takové věci mnohým je ale nošení dříví do lesa. Prostě to tak je.
Ale nekecej, všichni víme, že to je VŽDY vina řidiče 😛
A tys tomu, Jani, nasadila korunu 😀
Jen do mě děvčata 😀
Ahoj Stando, i já jsem si ráda početla úhel pohledu toho od volantu 🙂 díky moc. Určitě by to bylo na delší debatu a oba bychom si obhajovali svoje. Nemůžu si pomoct, ale když čekám na zastávce směrem k centru města a od konečné to má řidič 4 zastávky (a ty zastávky tady bývají tak, že je od jedné na druhou vidět, tady tomu pěšky moc nedají), tak neříkej, že nabere 10 minut zpoždění na tomhle kousku cesty. Na mojí trase autobusem řidič občas zastavuje u benzinky, kam si odskakuje asi na wc nebo koupit svačinu, to je jasné a pochopitelné, ale to není problém, který jsem zmiňovala. Jinak super! Ať se ti daří a cestující moc neláteří.
Jsem sice řidič ale občas jsem taky cestující. To rozhořčení chápu. Pokud se to stane mně, taktéž mi teče pěna od huby. Je to ale hořká pěna když vím, co zatím je. Člověk má sice za klávesnicí u PC pochopení ale když stojí na zastávce v zimě pospíchajíc do práce, tak by vzteky nejraději obnovil trest smrti.
S lítostí oznamuji že na MHD v UK se prostě nedá spolehnout a pokud chcete být někde včas, taxi to jistí. Prostě to tak je. Já si taxík objednávám několikrát do týdne a to mám free pass. Musím. Sorry 🙂
Hezký článek, děkuji mohu jen potvrdit a Skoti navíc mají smysl pro humor 🙂 Still game nebo Only an excuse stojí za vidění …
Děkuji za pochvalu a k filmům či seriálům ze Skotska nebo o Skotsku: je jich hodně a možná by stálo za to sepsat přehled? Možná se do toho pustím 🙂 Mějte hezký den.
Věrko, piš piš piš!!! Miluju číst tvé zážitky a příběhy. Těším se jednou na knihu
Jednou se dočkáš, ale bude to ještě hodně dlouho 😀
Skvělý článek ! Moc jsem se pobavila Jiný kraj , jiný mrav.
Je toho hodně ke srovnávání s tím, kde jsem žila a kde žiju teď. Někdy jsou to opravdu komické situace, nebo zarážející, ale tak je to všude na světě. Děkuji za přečtení příspěvku 🙂
Věruško, super. Píšeš lépe než kdejaký pisálek (čti: novinář).