V noci ze čtvrtka na pátek jsem nespal. Sledoval jsem online referendum a přemýšlel, jak to všechno dopadne. Ze začátku to vypadalo příznivě, ovšem výsledek je už všem dobře znám. Nesl jsem to těžce. Stejně jako v České republice i v Británii jsem byl a stále jsem zastáncem EU. Velká Británie EU opouští a já přemýšlím nad tím, jaké to bude mít dopady pro Čechy a Slováky v UK.

Zamyšlení

Po zveřejnění výsledků jsem byl plný hněvu na Angličany a to i přesto, že jejich názor plně respektuji. Kdyby byly výsledky jednoznačné, dejme tomu 70:30 pochopil bych, že je opravdu něco špatně, a že valná část britské populace chce změnu. Co ve mne vyvolalo velkou frustraci byl fakt, že výsledek referenda byl 52:48, tedy velmi těsný, a že za to všechno mohou ti, co běžně k volbám nechodí. Tedy starší a nízkopříjmová skupina. S trochou nadsázky řečeno: Ti, co makají ve fabrice a v pátek prochlastají výplatu v hospodě, mají na svědomí skutečnosti, jejichž důsledky pocítí miliony lidí nejen v UK, ale v celé Evropě.

Angličané svými výsledky dali nejen britské vládě, ale potažmo i Evropské unii vysvědčení. Jsou znepokojeni situací, jaká zde v současné době panuje. Je to pochopitelné a já se jim na jednu stranu nedivím. Jenže ta nespokojenost panuje především z řad ekonomicky slabých nebo neaktivních obyvatel, kteří vše špatné dávají za vinu nejen britské vládě, ale především EU. Zejména v otázkách migrace, pracovních příležitostí a sociální politiky, kdy nebyli schopni tak zásadní věci vyřešit.

Nejsem odborník na zahraniční politiku ani na ekonomiku. Co nám tyto změny ve skutečnosti přinesou se dočtete v těchto dnech na všech zpravodajských a diskusních portálech, potažmo i ve všech periodikách. Na náš Facebook jsem vložil dva rozhovory z internetové televize DVTV, na kterých (podle mého názoru) velmi pěkně mluví ekonom Tomáš Sedláček a profesor Jiří Přibáň z Cardiff Law School.

A protože i v redakci samotné máme na vystoupení Velké Británie z EU odlišný názor, chtěl bych se s vámi, z pozice člověka, který žije v UK již desátým rokem, podělit o vlastní názor. Původně jsem chtěl napsat tento článek hned po výsledcích referenda, ale říkal jsem si, že nechám emoce u ledu. Zkusím se na věc podívat s krátkým odstupem a z jiného úhlu pohledu.

Mám před sebou pomyslnou křišťálovou kouli, do které když se dívám, nenapadají mne žádná pozitiva, kterými bych mohl celou situaci zlehčit. Pročetl jsem mnoho diskusí, jak odborných, tak i diskusí běžných občanů na sociálních sítích. Velmi mne zaráží fakt, jak se mnoho z vás na věc dívá tak, že se vlastně nic nestalo. Že to nebude tak horké a ono to nějak dopadne… Závidím vám! Já takový optimista nejsem a velmi rád bych jím byl.

Obavy Čechů a Slováků z Brexitu. Co s námi bude?

Nic. Alespoň v následujících dvou letech, kdy se bude intenzivně vyjednávat “na všech frontách”. Tento fakt ale rozhodně není důvodem ke klidu. V těchto chvílích je před námi tolik otazníků, jak to všechno dopadne, že se celá záležitost může zvrhnout úplně jiným směrem. Viz predikce, že Skoti budou požadovat nové referendum o nezávislosti a Irové referendum o sjednocení Severního Irska s Dublinem. To vše je jen začátek. Jaké budou skutečné důsledky Brexitu na Čechy a Slováky žijící ve Velké Británii, jsou zatím ve fázi spekulací a domněnek, přesto že už reálný dopad na nás mají. Tak např:

Měna

Libra padla na historické minimum, což je sice příznivá zpráva pro ty, co se do Velké Británie chystají, ale velmi špatná zpráva pro ty, co v UK žijí a pravidelně domů posílají peníze. Jenže těch se tento článek týká. Zde je tedy první skutečnost, která díky referendu negativně ovlivnila život krajanů v UK.

Zaměstnání

Další obavy vidím v přístupu zaměstnavatelů. Do teď jsme byli všichni na jedné lodi. Když se nám v práci nelíbilo, nebo jsme měli s někým nebo s něčím nějaké problémy, prostě jsme si našli jinou práci – cítili jsme se volní a svobodní. Domnívám se, že o tuto svobodu přijdeme. Budeme se muset naučit ohnout hřbet, být pokorní a dělat Britům ovce. Už si prostě nebudeme moci vyskakovat a hlásit, že máme stejná práva jako všichni v EU. Už se budeme řídit právem, které nastaví ti, co nemají “imigranty v lásce” (ačkoli v rámci dohody s EU nás zde nechají pracovat). S trochou nadsázky to bude mít v praxi takový dopad, že například ve fabrikách, v supermarketech, v restauracích a hotelech nebo třeba v “care homech” budeme dostávat práci na těch pozicích, které “domácím nebudou po chuti” a budeme muset za to být vděční. Je to trochu svérázný názor, přesto, že ho nelze brát absolutně, si za ním stojím.

Předchozí odstavec se pochopitelně nevztahuje na ekonomicky silné jedince, kteří si svými schopnostmi a vzděláním vybudovali vlastní podnik nebo pracují na sebe. Ti pochopitelně ohýbat hřbet nebudou. Ale ruku na srdce, kolik nás takových v UK je. Ministerstvo zahraničí mluví o 30.000 Češích v UK. Ovšem neoficiální statistiky mluví až o 100.000 Češích. Slováků je zde ještě víc. Kde všichni jsou? Pochopitelně ve fabrikách, na farmách, v hotelech a v care homech, atd…. A o tom celou dobu hovořím. Právě těm zde bude za nedlouho velmi horko.

Benefity a příspěvky

To bylo silné téma i před referendem. Někteří z nás to pocítili na vlastní kůži v posledních měsících. Britská vláda začala šetřit a osekala všechny benefity na minimum a razantně zpřísnila nároky na jejich získání. Tento krok byl pochopitelný, protože některé skupiny obyvatel (migrantů) si ze štědrosti britského systému udělali “životní styl”. Už “proevropský” David Cameron s tím chtěl skoncovat, ovšem co nás čeká za dva roky, až pravidla nastaví ti, co podporují Brexit. Nebude to nic příjemného jak z hlediska ekonomického tak i sociálního. Nejhorší situace nebude pro ty, co pracovat nechtějí, ale pro ty, co pracovat z nějakého důvodu nebudou moci.

Finance

Někdo tu “šarádu” bude muset zaplatit. Čili britská vláda bude muset začít šetřit. Zvednou se daně, sníží se mzdy. Už jim nikdo nebude moci mluvit do toho, jaká bude hranice životního minima a tak se můžeme dočkat snížení mezd.

Zatím jsem nehovořil o mezinárodním obchodu (kterému po odborné stránce nerozumím), ale přesto se domnívám, že import a export zboží se díky nové byrokracii zkomplikuje, což může mít za následek citelné zdražení zboží a služeb. Také jsem nehovořil  o znovu zavedení víz (což doufám nenastane). Co ale nastat může, že si budeme znovu povinni obstarávat Home Office (případně nějakou novou podobu tohoto dokumentu).

Z toho všeho, co jsem zde popsal, mám osobně stažený žaludek. Výsledky referenda dopadly jak dopadly, a zastánci Brexitu nejsou úplně na straně migrantů. Proto nemůžeme čekat, že vše proběhne hladce. Britové volají po velké změně. Mají plný zuby migrantů, co parazitují na britském sociálním systému. Mají strach ze sílícího terorismu. Chtějí vlastní systém a vlastní zákony. To co se v nejbližších měsících a letech stane, bude hromada kompromisů, jak ze strany Velké Británie, tak ze strany EU. Všechny tyto aspekty se promítnou do nových zákonů, jejichž důsledky se dotknou nás všech.

Jak tomuto tlaku ustát?

Jestliže se i přes nevalné výsledky referenda rozhodnete zůstat ve Velké Británii dlouhodobě či na trvalo, dovolím si pár osobních rad, jak se těmto změnám postavit. Možná to bude znít jako klišé, ale má to racionální podstatu.

Co bych asi v nejbližších dnech nebo měsících řešil, je britské občanství. Je to sice velká rána do rozpočtu, ale pokud to myslíte se životem v UK vážně, bude vyřízení této záležitosti pro vás nezbytné. To je dle mého názoru jediná cesta ke svobodě na území budoucí Anglie.

Angličtina. Domnívám se, že tolerance k migrantům, kteří anglicky mluví špatně nebo vůbec bude velmi nízká. A také se domnívám, že zaměstnavatelé nastaví laťku pro migranty příliš vysoko. Uspějí jen ti nejlepší (což na druhou stranu nebude v důsledku vůbec na závadu).

Studium. Netuším, jaké podmínky nastaví Brexit pro studenty mimo EU. Zatím zde studovat je relativně snadné (po té legislativní stránce). Obecně řečeno, makejte na sobě, protože jen úspěšní a vzdělaní to zde budou mít relativně snadnější.

Profesní rozvoj. Nemluvím jen ke studentům univerzit. Studovat můžete odborné profese. Choďte na workshopy. Vzdělávejte se na internetu, kde je mnoho různých kurzů online. Prostě se vzdělávejte. Buďte ve svém oboru nejlepší, případně neváhejte a zaměřte se na jiný obor.

Přesto, že je tento článek plný pesimismu, jedná se o názory jednotlivce. Já doufám v lepší zítřky. Budeme se hold muset víc snažit. Přestaneme své sny a cíle odkládat až na pak, a začneme na nich makat teď hned abychom se před nikým nemuseli hrbit. A i se staženým žaludkem naprosto upřímně říkám, že všechno špatné je vlastně pro něco dobré. Budeme lepší!

7 komentářů

  1. Proc bych se mela bat? Jsem v Uk od roku 2001 (coz znamena pre vstupem CR do EU) – a pozor! Musela jsem mit viza! A vite co? ja plne souhlasim s rozhodnutim referenda. Vypracovala jsem se, bude ze mne pravdepodobne vecny student (studia si samofinancuji), mam hypoteku, my sousede jsou z 90% Anglicane., jsem clenem par zdejsich spolku (charity). Zit v UK a platit dane – to nestaci…

  2. Pardon, melo tam byt samozrejme Z Polska ( ne S Polska ) omlouvam se.

  3. To neznamena ze ked pracujeme vo fabrikach tak teraz budem skakat ako oni piskaju.
    Ak to tu vsetko zdrazie a nebudu sa zvysovat mzdy tak jednoducho nastane chvila ked budeme musiet odist.
    Pracujem vo fabrike a mimochodom prednedavnom k nam prisiel pracovat anglican. Viete ako dlho u nas pracoval ?
    DVA TYZNE !!!
    Este nas budu prosit aby sme ostali.
    Mozem Vam dat radu vyrieste si svoje zalezitosti v Uk cim skor a ked bute citit ze nastal cas odist odidte a ked bude situacia pre Vas pokojna tak ostante.
    Nezabudnite :
    SME EUROPANIA.

  4. odjezd do anglie bych si trikrat rozmyslela- arogance, xenofobie a strasny pocasi..

  5. Me by taky zajimalo, kdybych se dnes sebral a odjel do UK za praci, jestli bych vubec uspel, jak s vyrizovanim treba takoveho NIN a zda by me zamestnavatel vubec chtel zamestnat. Jestli uz neni nejaka delici cara mezi tim, jak to chodilo pred referendem a po referendu..

    • Žádná čára není a minimálně dva roky nebude. Pokud uvažujete odjet do UK, není vhodnější doba než právě teď.

      • Kdo uz zde zije a vzdy platil tax statu, ten kdo mluvi anglicky a nemel zadne problemy se zakonem v CR a UK , ten kdo nema padelany pas atd, ten se bat niceho nemusi ani v budoucnu. Bat by se meli, kteri se sem budou chtit dostat po vystoupeni a nemaji potrebnou kvalifikaci a nebo ti, kteri maji trestni minulost . Dale se bat musi ti, kteri sem privandrovali brat pouze davky. Tem to krouhnout tak, ze sami seberou a utecou jinam. A ja si myslim, ze tak je to spravne. Ted jeste, aby se to tykalo i tech cernych z Afriky, kteri sem vandruji bez zadnyho vzdelani prevazne a jejich prinos statu je mnohem horsi, nezli prinos napr. ozraleho zednika s Polska, Ceska a Slovenska.