Na Konec světa

2

Do Cornwallu se jezdí ze zvědavosti, za romantikou, za historií, za sportem, za přírodou a krásnými scenériemi. Na Konec světa – Land’s End, se budete chtít jet podívat právě kvůli těm scenériím. Je tam opravdu nádherně, bizardně a mezinárodně: pašerácká hospoda, záchranný vrtulník i loď, obrovské parkoviště, kolotoče, obchod se suvenýry, vysoké parkovné a poplatky za vyfotografování se u ukazatele. Ano, byznys, nevkus, podbízivost a mamon.

Na Konec světa

Foto: Eva Sercombe

Foto: Eva Sercombe

O tento kus země měl zájem nám už známý National trust – Národní Fond, ale zvítězil milionář Peter de Savary, který chtěl vlastnit nejzápadnější část Spojeného Království, aby k ní o dva roky později zakoupil i nejvýchodnější výběžek UK, tentokrát ve Skotsku. Nevěděl však co s nimi, a tak je prodal. Land’s End zakoupil podnikatel Graham Ferguson Lacey, který slíbil, že vybírat vstupné nikdy nebude. No, když ptáčka lapají… Nevybírá se vstupné, ale poplatky za ledasco ano. A tak to zůstalo, i když se opět majitel změnil.  A tak tady nenajdete místní, ti si zajedou na pláž nebo útesy u Sennen Cove a pak se kolem moře projdou až do Land’s End. Zkusili jsme to a je tam opravdu krásně, procházka stojí za to. Na ūseku necelých dvou mil (tj. asi 3 km), což je vzdálenost na Konec světa, vám příroda nabízí granitové ūtesy, zvětralé kameny padající do vln narážejících na skaliska, jeskyně skryté ve skalách, vodopád ze skal vyvěrající a zase v nich mizící, malý blikající maják – tak, jak to ve svých románech popsala Daphne du Moreau. Přece jen je všechno zlé k něčemu dobré, jak se říká. Sennen Cove má zlaté časy. Ale Konci světa se pocty přece jen dostalo. V květnu 2012 tu své putování začala olympijská pochodeň, aby svou pouť ukončila v Londýně.

Dul-v-Cornwallu-(2)

Foto: Eva Sercombe

Jste-li v regionu Land’s End a patříte-li k fanouškům průmyslové historie, na niž jsou všichni Britové pyšní, rozhodně si nenechte ujít prohlídku některého z cínových dolů anebo unikátní dílny ve vesnici Batallack, kde se od roku 1907 z cínové rudy získával oxid arsenitý (arsenik, otrušík) používaný při výrobě skla, emailů, léků atd. Dílny jsou dnes zakonzervované, vyčištěné a přístupné veřejnosti. Největším dolem je Geevor Mine v oblasti vesnice St. Just. Tato starobylá osada má dlouhou hornickou historii a během devatenáctého století to byla jedna z nejdůležitějších báňských oblastí v Cornwallu. Těžila se zde jak měď, tak také cín. Z dolu Geevor, který byl zavřen jako poslední v roce 1990, je teď turistická atrakce, která umožňuje návštěvníkům prozkoumat cornwallské hornické dědictví. Důl je 650 m hluboký a jeho šachty se táhnou na 1,5 km pod mořským dnem. Rozmach hornictví v devatenáctém století měl za následek velký nárůst obyvatelstva St Just. Ve staré folkové písni se zpívá, že všichni kornvolští chlapci jsou rybáři a všichni kornvolští chlapci jsou také horníci. Co si však ti mládenci počnou, až všechny ryby a cín zmizí. Toto proroctví na sebe nedalo čekat dlouho. Se zhroucením obchodu s cínem koncem dvacátého století počet obyvatel opět klesl a v červenci 2006 se celá hornická oblast St. Just a jí podobné staly součástí konzervační společnosti Cornwall and West Devon Mining Landscape Heritage Site. V St. Just najdete i malý kemp, který nabízí své luxusní karavany za velmi dobrou cenu, a je odsud blízko do dalších kouzelných míst Cornwallu. 

Dočkali se ocenění

Ukázkovým příkladem, jak je možno reagovat na ekonomické změny, je městečko St. Ives, dříve zcela závislé na rybolovu, dnes turistické centrum na pobřeží Keltského moře. Ve středověku byl St. Ives nejvýznamnější rybářský přístav na severním pobřeží, úpadek rybolovu však způsobil posun v obchodním uvažování a městečko je nyní oblíbeným místem, kde lidé tráví své dovolené. V roce 2007 bylo novinami Guardian označeno za nejlepší dovolenkové místo na břehu moře a v letech 2010 a 2011 získalo od British Travel Awards ocenění „Nejlepší britské přímořské letovisko“. V roce 2011 otevřela radnice města návštěvnické a informační centrum.

St. Ives má čtyři pláže: Porthmeor je surfařská pláž, Porthgwidden je malá písečná zátoka, Harbour je u přístaviště a Porthminster je téměř osm set metrů dlouhá písečná pláž. St Ives má oceánské podnebí a užívá si jedny z nejmírnějších zim a nejteplejších lét v Británii a severní Evropě. Proto je to oblíbená letní turistická destinace, jež  těží ze 1700 až 2000 hodin slunečního svitu v roce. A turistům a náhodným návštěvníkům má opravdu hodně co nabídnout, od umění přes originální sport až po tradiční zvyky, festivaly a oslavy.

Tato lokalita přitahuje umělce již od 19. století. Ve století dvacátém se místo stalo přístavištěm pro takové giganty britského modernismu, jako byli Barbara Hepworth a Ben Nicholson, je zde pobočka londýnské galerie moderního umění Tate, najdete tu také velké množství soukromých galerií, kde opravdu můžete narazit na zcela výjimečné umělecké artefakty od obrazů přes sošky a sochy až po grafiku, mozaiku a keramiku.

Milovníky sportu jistě potěší, že jsou zde nejen surfařské pláže, ale i golfová hřiště, hraje se zde kornvolský hurling a tradiční kornvolský wrestling, kdy zápasí muži, ženy i děti. Pořádají se zde dnes již tradiční festivaly – literární, pivní, oslava kornvolského jídla a pití, noční oslavy hudby a poezie, rovněž milovníci senzací si tu přijdou na své. 28. července 2007 se ve městě rozšířila zpráva, že byl spatřen velký bílý žralok. Předseda žraločího trustu řekl, že „nebylo možné učinit přesvědčivou identifikaci a že to také mohl být mako nebo žralok sleďový“. Pobřežní hlídka tato tvrzení označila za „šíření poplašných zpráv“. 14. června 2011 byl prý spatřen žralok bělocípý poté, co byl jeden člun údajně napaden. Žraločí trust prohlásil, že šance na to, že tento druh se může vyskytovat v britských vodách, jsou „velmi malé“. Pravidelné výlety lodí za delfíny, tuleni nebo i za žraloky jsou v St. Ives a Padstow k dispozici od Velikonoc do konce října.

Autor článku

Eva Sercombe

Terapeutka komplementárních terapií se specializací na reflexologii, výživovou terapii a sportovní masáže. Vyučuje češtinu, českou literaturu a historii se zaměřením pro cizince a bilingvní rodiny.

2 komentáře

  1. to este nieje koniec sveta — isles of scilly to je koniec 😀 .. z land´s end lieta priamy spoj sem .. tak to o niecom svedci 😀 😀 .. PS : ja tu na ostrovoch IOS pracujem 😀 .. pekny den 🙂

    • Eva

      Dobrý den, Miro, Kde náš kulatý svět končí a kde začíná? To je stejné jako ptát se, co bylo dříve — vejce či slepice. 🙂 Ale kus země, o němž jsem psala se jmenuje Land’s End, což můžete přeložit jako Konec světa. Ostrovy Scilly musí být nadherné, napište o nich nebo pošlete foto. Jak se tam žije? Slyšela jsem, že tamní společnost je dost uzavřená, je to tak?
      Za Váš komentář děkuji.
      Eva

Napsat komentář